Proto bych vám o tomto období rád něco sdělil očima pamětníka pana Rudolfa Máci, narozeného v Kunžaku v roce 1923.
V tomto období bylo velice prestižní stát se hasičem. Starostou spolku byl vážený občan Jindřich Tesař,
velitelem Konrád Štípl, který byl provazníkem. Velice aktivními členy byli Konrád Šicner, Jan Král, Stanislav
Suchý, Karel Krafka. Jejich počet byl kolem 40. Hasičská zbrojnice se v té době nacházela v přízemí dnešní radnice.
Členové se pravidelně scházeli na náměstí u kašny. Kázeň byla samozřejmostí. Vždy zahajovali pořadovým cvičením, pak následovalo stříkání s ruční stříkačkou vodou z kašny na střechy domů kolem náměstí. Motorovou stříkačku získali později, strojníkem byl pan Starý, mistr v továrně pana Schneidera.
V létě pořádali na tržišti naproti hřbitovu každý rok věneček. Pochod šel z náměstí, všichni v modrých uniformách s přilbami. Starosta měl celou žlurou (jako zlatou), řadoví hasičí pouze s černou přilbou, avšak velitel měl na černé přilbě žlutého kouhouta. Pracvoním oblečením byly tenkrát bílé uniformy. Při pochodu hrála hudba pana Povolného, místního ševce. Na věnečku bývala taneční zábava s občerstvením. Žila tím celá obec a nejvíce děti.
Velké účasti byly vždy na tanečním hasičském bále U Čechů. Občané byli zváni pěknými pozvánkami, vždy byl bohatý bufet, většinou
dorty, zákusky a kremrole - ty se pekly u Fr. Vašků na Malém Podolí.
Toto období se vyznačovalo velkými požáry.
Úspěšnost zásahů při těchto požárech byla adekvátní tehdejší požární technice a tehdejším možnostem.
Rozhovor uskutečnil člen SDH Kunžak Rudolf Hanzalík dne 9. února 2007 v Kunžaku